C.S.C., nebo-li Czech Superstock Cup, to je vedle Mistrovství ČR třídy Superbike další seriál závodů, ve kterém nebudu letos chybět. Jeho první závod se jel na Masarykově okruhu v Brně 19.dubna, ale ještě předtím jsem měl v plánu pár testovacíxch tréninků... Ten první, který měl naznačit jak jsem na tom fyzicky a pohybově, proběhl už 24.března na Pannoniaringu.
Začátek jarního testování na Pannoniaringu už je pro mě tradicí. Ne že bych měl tento okruh tolik v oblibě, ale je tam zkrátka tepleji. A když tak o tom teď přemšlím, je to jediný okruh, kde jsem nehavaroval...
Ve čtvrtek 24.března jsme se vydali v plném složení k prvnímu tréninku s tím, že strávím ježděním celý pátek a sobotu. Nakonec z toho bylo jen páteční dopoledne, protože spojka po zhruba 20ti kolech odmítla dál "spojovat" a z okruhu mě museli přivézt. Ale i tak jsem odjížděl s dobrými pocity - první trénink nedopadl vůbec špatně, jezdil jsem poměrně v pohodě a jen v prvních kolech jsem měl na brzdách na konci cílovky mrazení. Jinak nic.
Po výměně lamel mé STMky jsme se vydali na půlden k dalšímu testování - tentokrát už na Masarykův okruh. Začal jsem zvolna a hned od počátku mi bylo jasné, že tady to tak dobře nepůjde - poslední havárie, které mě na tomto okruhu potkaly, mi moc klidu do hlavy nepřidaly. Nejvíc to bylo znát při brzdění do zatáček. Ale stroj jsme odzkoušeli, a to bylo hlavní. Teď už nás čekal první opravdu závodní den - Czech Superstock Cup.
Počasí bylo v Brně slunečné a teplé, alespoň během dne. Absolvoval jsem 5 tréninkových jízd, při kterých se mi dařilo neustále zrychlovat a nakonec jsem se časem 2:13 do závodu kvalifikoval jako devátý. Ale pořád jsem cítil, že stažení těch posledních 3-4 sekund na mé "předhavarijní" časy bude složitější. Na startu jsem se znovu potkal s Milošem Čihákem, který stál na pole position, a bylo mi jasné, že za jeho oranžovou kombinézou mi to pojede rycleji - alespoň to tak vždycky fungovalo!
Start se mi celkem povedl, nijak jsem nepropadl, a naopak jsem se v první zatáčce posunul o několik pozic vpřed. První zhruba tři kola jsem jel na 6.pozici a čelo závodu jsem si držel na dohled. Cítil jsem, že dokážu jet rychleji, a tak jsem vybrzdil Richarda Balcara a chystal se mu odjet, ale v ten moment jsem začal mít problémy v pravotočivých zatáčkách - motorka se čím dál víc chovala nestabilně, klouzala a houpala se. Bylo to horší a horší a hrozilo to pádem a tak jsem v sedmém kole vzdal. V boxech jsme pak zjistili, že je guma na pravé straně úplně rozškubaná. Start závodu byl o 17:30h a to už se natolik ochladilo, že guma, kterou jsem si na závod připravil a předtím odpoledne v tréninku odzkoušel, to nevydržela.
Mrzelo mě to, protože jsem cítil, že v závodě dokážu jet časy 2:12-2:11. Ale závody jsou právě i o nastavení a správném výběru vhodné směsi pneumatik - zvlášť teď na jaře.
